I když se naše země pyšní docela nízkou nezaměstnaností a sociální orientovaností státu, přece jenom to neznamená, že má každý z nás Čechů vždycky dost peněz. I když pracujeme, můžeme si jich vydělávat poměrně málo, a to už ani nemluvím o těch, kteří práci nemají a žijí z toho, co jim dá tatíček stát. A tak se dá říci, že někteří z našinců sice žijí docela spokojeně, jsa zaopatření, ale spolu s takovými lidmi je tu i spousta těch, jimž se ani zdaleka tak dobře nedaří. Jsou tu i lidé, kteří se obávají každého dalšího účtu, který k nim dorazí, jsou tu lidé, kteří jenom s vypětím všech sil hradí aspoň své nejnutnější výdaje, a jsou i tací, kdo nemají ani na naprosté minimum toho, co patří k normálnímu životu.
O finančně dobře zajištěné lidi se nikdo moc starat nemusí. Ti mají to, co potřebují, a obejdou se i bez cizí pomoci. Ale co ti druzí, ti s finančními problémy? Ti by často nějakou pomoc uvítali. A určitá pomoc se jim tu také nabízí. Když to potřebují, mohou požádat o půjčku. Mohou se obrátit třeba na banku a doufat, že jim tady finančně vypomohou, než jim bude zase líp. Ale spousta lidí pokouší u bank své štěstí zbytečně. Banky je sice nevyženou hned od vchodu, posoudí se tu každá podaná žádost, ale když je žadatel shledán příliš nedokonalým, nepomohou mu.
A to neplatí jenom v případě učiněných bezprizorných žebráků. Odmítají tady i ty žadatele, kteří mají poněkud nižší příjmy, než se tu vyžaduje, a nevyhoví ani lidem se záznamy v registrech dlužníků. A takoví odmítnutí žadatelé pak samozřejmě nemohou jásat. Ale netřeba to hned vzdávat. Ten, komu nepomůže banka, může uspět aspoň u nebankovní hypotéky. Taková nebankovní hypotéka je totiž dostupná všem, kdo o ni mají zájem, zaručí se za ni nemovitostí a mají aspoň takový příjem, ze kterého bude možné splácet. Takže ani momentálně chudí lidé nemusí být zoufalí. I ti mají naději na úplně normální život.